Chaos Sanctuary

Často vidím články o použitelnosti a přístupnosti pro čtečky, pro lidi s textovýmí prohlížeči, bez javaskriptu, pro exoty s vypnutými obrázky či styly... Kolik jich je? Mnohem více je důchodců, kteří by rádi na internet, a jsou z toho otrávení, protože „to funguje divně“, a moc článků o tom, jak jim přizpůsobit stránky, jsem teda neviděla.

Už jste někdy zkoušeli naučit staršího člověka – babičku, dědečka třeba – používat internet?

Já ano, a zjistila jsem pár zajímavých věcí, například, že je pro ně mnohem jednoduší použít tlačítko zpět, když si přečtou článek, než se orientovat v menu – zvláště je-li tzv výrazné – barevné, složité a s blikacími či reklamními ikonkami okolo. Když byl vprostřed článku obrázek ( nebo reklama) přes šířku stránky, často si ten článek nedočetli, protože si mysleli, že je to celé. Spíš než na linky z menu klikali na linky z článku.

Proto mě zaujal i pokus na webcredible.com, kde prováděli testy souběžně se staršími i mladšími uživateli. Vypadá to, že angličtí senioři reagují podobně jako ti naši :-)

Pár příkladů co tam zjistili a co doporučují:

• Všichni starší lidi dávali přednost rozlišení 800*600!
• Všem vadilo malé písmo (menší než 12pt) ale neuměli si ho v prohlížeči zvětšit. Dávali přednost jednoduchému a „velkému“ designu.
• Měli velkou averzi ke stahování a instalování čehokoli – báli se. Platí to třeba i pro pdf.

Co se doporučuje, aby stránky byly pro starší lidi použitelné:

• Nějak dát najevo, že stránka není v ohybu ukončená a je potřeba skrolovat
• Označovat odkazy konzistentně a odlišovat navštívené odkazy
• Věci, které přitahují pozornost – nadpisy, ikonky, atd by měly být odkazy (mají tendenci na ně klikat)
• Dělat html verzi ze všeho, co je jen trochu možné (viz nechuť ke stahování a instalaci)
• Poskytnout volbu „zvětšit písmo“ přímo na stránce.
• Dávat jasné návody, přikazovací tvar slovesa pro instrukce k akci – klikněte pro detaily, najděte ...

Až ze mě bude důchodce, asi budu mít taky rozlišení 800*600 a bude mi vadit malé písmo, pdf nesnáším už teď (tyhle averze se prý stářím zhoršují) a určitě si nebudu pamatovat, které odkazy jsem navštívila :-)

Ale ten článek není o nás, zavilých brouzdalech, ale o těch druhých – kteří jimi ještě nejsou, a když jim stránky nezpřítulníme, tak ani nebudou.